Kapitola 3:)

31. května 2008 v 0:01 | Giner |  Vězení
je tady pokračování

Kapitola 3
Otřásla se zimou a otevřela oči. Ale neviděla vůbec nic, cítila jen chlad, který jí prostupoval celým tělem. Chvíli trvalo, než si její oči zvykly na tmu všude okolo, ale když se zorientovala, zjistila, že se nachází v nějaké cele, kterou nikdo nehlídal. Dostala se k mříži a zjistila, že je tady asi dvacet takových cel a ona je ubytovaná asi uprostřed chodby, na které bylo asi pět pochodní, takže tady nebylo ni mnoho světla.
"Odtud se nedostanete,"ozval se z druhé strany cely ochraptělý hlas. Lekla se a zcela instinktivně odskočila od mříže.
"Kdo...Kdo jste?" Zeptala se poté ještě vystrašeně.
"Jméno?Nač jej potřebujete vědět, co vám poví o člověku? Nic, vůbec nic." Pověděl zatrpkle.
"Hm...Možná máte pravdu. Jak jste tady dlouho?"
"Ani nevím, ale již dlouho, přes týden určitě." Ušklíbl se, ale v té tmě to nemohla vidět. Vlastně ani neviděla, kde leží či sedí, odtam kde šel slyšet hlas, viděla jen černočernou temnotu. Její společník alespoň mohl vidět, jak je vysoká, ale jinak pravděpodobně nic. Také se uchýlila do tmy, našla nějakou starou,rozvrzanou postel, ale bylo na ni tepleji než na zemi.
Lehla si na ni a stočila se do klubíčka, byla jí tak hrozná zima...
Zavřela oči a vzpomínala na to, jak zmizela z Anglie. Bojovalo se tehdy a Harry zabil u Godricova dolu Voldemorta. Smrtijedi začali mizet a ona poznala,že to je šance odejít, utéct od toho všeho. V Kapce měla všechny své zmenšené věci, byla připravená odejít. Ale nebyla si jistá, zda je to správné rozhodnutí, stále myslela na jednoho muže, na jeho černé uhrančivé oči. Ani nevěděla, zda žije, ale jedno věděla:pokud by viděla jeho mrtvé tělo, nepřežila by to, zbláznila by se bolestí, která by její srdce trhala na kusy. A tak zmizela, přemístila se pryč, daleko do Ameriky a pak zase jinam,kdyby ji někdo sledoval, tak aby jej dostatečně zmátla. Bála se, měla ohromný strach, že její plán nevyjde. Měla nastoupit na školu magie v Americe, studovala léčitelství a moc ji to bavilo. Školu zvládla a chvíli pracovala v nemocnici i u malých dětí, starala se zvláště o ty, kteří neměli rodiče a potřebovali vždy obejmout a utěšit, ujistit, že zase všechno bude dobré. Práce tam jí nevadila, naopak, měla ji velmi ráda, děti zbožňovala. Ale sama je mít nemohla... Možná i proto byla pro ni práce zábavou, starat se o ty prcky bylo pro ni nahrazení za to, že nemá vlastní dítě.
Setřela si slzu, která jí stekla po tváři a přinutila se myslet na něco jiného... Na Bradavice, na Černé jezero, rodiče a přátelé...
Harry i s Ginny právě večeřeli v Bradavicích na pozvání Brumbála, když do síně přilétl velký výr a nesl svitek pergamenu s pečetí lebky. Ihned bylo jasné, že jde dopis od nějakého Smrtijeda, Harry ihned mávl hůlkou a zkontroloval, zda dopis není nějakým způsobem nebezpečný. Teprve poté rozlomil pečeť a dal se do čtení:
Pottere,
pamatuješ si ještě na svou malou mudlovskou kamarádku? Ne? Možná by sis měl rychle vzpomenout, než jí ublížíme. Máme Grangerová i Snapea, chceme ale tebe, jaký paradox, že? Budeme vyjednávat?
Lucius Malfoy
Harry zbledl.
"Co se děje?" Zajímalo Brumbála, který napjatě pozoroval mladého muže. Ten mu hned podal pergamen, netušil, co by měl dělat, ale rozhodně ty dva nenechá umřít, to nemůže. Brumbál si dopis přečetl a povzdychl si.
"Chceš vyjednávat?"
"Nevím,ale rozhodně je tam nechci nechat."
"To já také ne." Albus podal dopis ještě Ginny.
"Ale co když jenom blafuje a nebo už jsou oba mrtví?Mia se neukázala čtyři roky,nemuseli ji najít a nebo ji mohli najít mrtvou a teď jen využívají toho, že nevíme, co s ní je. A pokud Snapea opravdu zajali,tak pochybuji, že je živý, na to jej příliš nesnášejí, zradil přece Voldemorta."
"Máš pravdu, ale je šance, že je mají a oba jsou živí a já si nevezmu na svědomí, že kvůli mně zemřou."
"Ano, vím, ale musíme vymyslet nějaký plán, měl bys s ním udržovat konverzaci, ale ne se za ním hned pustit. A pokud jsou ti dva spolu, tak určitě něco vymyslí. A jsou spolu po čtyřech letech, určitě jsou šťastní, pár hodin to v té cele přežijí."
"Hm, tím jsi právě nejsem moc jistý, vzpomeň si, co v posledním roce dělaly tmavé prostory s Herminou... Odepíšu mu a vy svolejte Řád,ihned vyhlaste po těch dvou pátrání." S tím se zvedl a odcházel pryč, musel si promyslet svou odpověď a nejlépe se mu přemýšlelo u jezera...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miuska Miuska | E-mail | 31. května 2008 v 10:20 | Reagovat

juuuuuuuu dockala som sa novej kapitoly rychlo dalsiu dalsiu a dalsiu =o)

2 Zuzz Zuzz | 31. května 2008 v 15:00 | Reagovat

Skveli uz aby bylo dalsi pokracovani...

3 Rézy Rézy | 31. května 2008 v 18:45 | Reagovat

Dík, za kapitolku je super :-))))

4 Vina Vina | Web | 31. května 2008 v 19:53 | Reagovat

Nádhera, nějak se stalo, že jsem zapomněla dát komentář. Tak se předem omlouvám. Nepřestávej psát, byla by to velká škoda, už dávno jsem se smířila s tím, že píšu jen pro to že chci psát a ne že to někdo po mě chce.

Bylo by škoda zahodit takový talent

5 Mariana Mariana | Web | 31. května 2008 v 21:27 | Reagovat

Super! Jsem zvědavá, jak se to dál vyvine.

6 Salem Salem | Web | 1. června 2008 v 12:55 | Reagovat

to bylo kráátkýýýý....to nám nemůžeš dělat, takhle to utínat..to je špatné na nervyXD

7 wixie wixie | 1. června 2008 v 13:35 | Reagovat

nad pokračováním téhle povídky vždycky skoro šilim radosti:-) no ono to asi bude platit pro vsechny tvé povídky:-) tak jen tak dal...

8 Vendik Vendik | 5. června 2008 v 19:56 | Reagovat

páni, tahle kapitolovka začíná dobře, těším se na další

9 bam bam | 7. června 2008 v 12:44 | Reagovat

pěkná kapitola...sem zvědavá na další

10 m m | 8. června 2008 v 19:54 | Reagovat

super kapca, su zvedava jak se to bude vyvijet dal

11 Lucik Lucik | 11. června 2008 v 20:51 | Reagovat

Máš v plánu pokračování??

12 Giner Giner | 14. června 2008 v 12:38 | Reagovat

Lucik:určitě ano

13 Veronika Veronika | E-mail | Web | 20. července 2008 v 19:05 | Reagovat

Krásný, už se to tu rozjíždí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama