Dcera pána zla - kapitola 3

7. května 2008 v 20:54 | Giner |  HP povídky na přání
Opět kousek povídky pro Anniel:-) promiň, že to tak trvalo:-)
Ann:Není to ale opravené, na to dneska už opravdu nemám,sry, ale snad to přežiješ:-D

Kapitola 3
Byly to již dva dlouhé týdny, co se jí stranili všichni Poberti a dokonce i Lily, což od ní opravdu nečekala, někdy nespala ani v dívčí ložnici. Ostatní dívky se jí na nic neptaly, myslely si, že je někde s Jamesem a to by přece nikomu nehlásily, říkaly si, že jsou přece mladí a můžou si užívat.
Jen Brumbál vše pozoroval se znepokojením, až příliš mnoho se střetával se svou vnučkou na mnoha místech a ptal se jí, zda je všechno v pořádku a nepotřebuje pomoct. Viděl, že se trápí, ale pomoct jí nedokázal, mohl jí jen dát najevo, že je tady s ní a kdyby něco potřebovala, tak se může kdykoliv zastavit. Byla mu za tu podporu vděčná,ale přátelé jí tím nevrátil...
V této době pro ni byl velkou oporou Severus, měla ho velmi ráda a věřila mu jako ještě nikdy nikomu, mohla mu říct vše a on jí naslouchal a snažil se jí pomoct. Díky těm rozhovorům se o něm i dost dozvěděla, třeba o jeho dětství, o kterém rozhodně nemluvil rád.
Snažila se mu rozmluvit, aby odešel od jejího otce, ale nepovedlo se jí to, byl příliš tvrdohlavý a nedal si své rozhodnutí vymluvit,považoval jej za správné. To jí bylo líto, věděla, že jednou toho bude velmi litovat,ale to už bude pozdě...
Jen co si uvědomí,jaký její otec doopravdy je,tak bude nenávidět jeho i sebe. Doufala,že to zjistí brzy,nerada by,aby vraždil nevinné lidi,ale netušila, co udělá, byl tak nevyzpitatelný...
Byla snídaně,když jí přišel další dopis od otce,který byl nyní stručnější než obvykle. Černý výr, který jej přinesl ihned odletěl, ale i tak se všechny pohledy ze síně upíraly na Ann, ten výr byl zvláštní, takto přece nebývají normálně zbarvení. Ann si z toho nic nedělala, v tuto chvíli jí to bylo jedno, pomalu četla dopis od jejího drahého tatíčka.
Ach ano, samozřejmě že si nemohl odpustit poznámku o tom,že je sama,že ji všichni opustili a u něj měla alespoň úctu,respekt a pár přátel jako Malfoy. Tomu se ušklíbla, Malfoye nesnášela a lezl jí neustále do zadku,aby se dostal blíže k jejímu otci a bohužel se to povedlo,její otec si jej všiml a nyní byl Lucius snad ještě namyšlenější než dříve. Jak ho nenáviděla. Ihned po přečtení dopis shořel a jen popel dopadl na stůl před ní. V podstatě se nedozvěděla nic nového,jen jí dal poslední šanci se vrátit a vyhrožoval. Co jiného od něj taky mohla čekat? Nic jiného neuměl,jen vyhrožovat,zakazovat,vraždit,mučit a vydírat... Vlastně toho uměl celkem dost,jen nikdy nebude správný rodič, v to přestala doufat už dávno.
Dívku ihned přešla chuť k jídlu,kterou už tak měla velmi malou a vydala se pryč ze síně,pryč od všech těch zvědavých pohledů.
Cítila upřený pohled svého dědy, zajímalo ho, co jí Voldemort napsal, i když podle jejího znechuceného výrazu to bylo to, co obvykle.
Dívka zamířila k jezeru, do začátku vyučování zbývala ještě celá půl hodina a ona si chtěla urovnat myšlenky.
"Jak ses rozhodla?" Ozval se za ní ledový hlas Luciuse Malfoye. Prudce se otočila, vůbec jej neslyšela přijít. Samozřejmě sebou měl své přívržence jako byla Narcissa, Belatrix, Regulus Black a pak dalších. Severus mezi nimi ale překvapivě nebyl, což ji trochu zarazilo, vždy se zdržoval v jejich přítomnosti.
"Co je ti po tom, peroxide?"Otázala se jej a pozorovala,jak za ním Narcissa naštvaně sevřela své rty, ale s ním to nic neudělalo.
"Hodně," ušklíbl se pobaveně, v ledových očích se nyní objevily vypočítavé jiskřičky, mohl si s ní hrát jako kočka s myší a ona nemohla nic dělat.
"Co tím myslíš?" Podezřívavě se na něj podívala, tušila nějakou zradu.
"Otec ti to nenapsal?" Zeptal se ironicky.
"CO mi měl napsat?" Nechápala.
"Třeba to,že tě míní provdat. A víš,jak je to u kouzelníku,že ano?" Ano, věděla to, proti slově rodičů dítě nemělo šanci, existovaly různé prostředky, kterými vždy dítě donutili k poslušnosti. Starodávné kletby a rituály, které jí měly ovlivnit myšlení, aby se naučila milovat svého manžela, pak se již nebude moct bránit. Na okamžik zavřela oči, ale poté se znova podívala na bloncku.
"Kdo to je?" Obávala se nejhoršího, rozhodně se nechtěla zasnoubit s Malfoyem.
"Já bohužel ne," ušklíbl se, teď litoval, že byl zasnoubený s Narcisou. Byla z čistokrevného kouzelnického rodu,ale vzít si za ženu dceru Pána zla,to byla přeci jen výsada a hlavně Ann by pro něj byla skvělá kořist, pomstil by se jí za to,jak je neustále odmítala. Vybavil se vzpomínku, když ještě byla u svého otce a měli spolu trávit celý večer. Voldemort si Malfoy oblíbil a byl si jistý, že se pokusí s jeho dcerou vyspat,ale bylo mu to jedno, ba naopak, byl tou představou poměrně nadšený.
Nejprve byla společná večeře, kdy se jako obvykle rozebíraly různé plány a útoky na mudlovské vesnice, nové nabírání členů a další nechutnosti jako mučení. Ann se z toho všeho zvedal žaludek, nebylo divu,že téměř nic nejedla, když vklidu u všech jídel probírali,jak nejlépe někoho stáhnout z kůže zaživa, jak při crutiatu zvětšit bolest tím,že se hůlku mírně pootočí po směru hodinových ručiček a podobně.
Proto nebylo divu, že se Annie brzy omluvila a s dovolením otce se vydala do svého pokoje. Lucius se ihned nabídl, že ji doprovodí, i když se to dívce nelíbilo, byl jí opravdu ze srdce protivný, ale nedala na sobě nic znát, její otec by ji zabil a Malfoy starší, který večeřel s nimi, by své nervy asi také neudržel na uzdě. Nerada by skončila jako velký flek na podlaze, zvláště ne po tom, co před chvíli slyšela. Proto ani neprotestovala a s Luciem opustila jídelnu. V tichosti šli směrem k jejímu pokoji. Snažil se navázat konverzaci, ale ona jej naprosto ignorovala, to považovala za nejlepší řešení.
"Děkuji," obrátila se na něj vychovaně, když již byli před dveřmi jejího království.
"Nepozveš mě dál?" Zeptal se se slizkým úsměvem na rtech.
"Ne,"odsekla a mínila jej opustit, ale tentokráte byla pomalá, Malfoy ji vtlačil do pokoje a ihned se ji pokoušel líbat. Ne, že by nebyl hezký, to ne, naopak,vypadal skvěle,jen ho nesnášela. Snažila se od něj odtrhnout, ale byl příliš silný, pevně ji svíral ve své náruči. Tak se na to rozhodla jít jinak, začala mu polibky oplácet a když nemyslela na to, s kým se líbá, musela uznat, že se jí to přeci jen trošku líbilo. Když povolil objetí a dal jí trochu prostoru, ihned využila situace a začala mu svlékat oblečení, nebránil se, sám jí svlékal šaty, ale ona mu to zatrhla, tak to tedy nechal tak a líbal ji na odhaleném krku a ramenou. Když již byl jen v černých slipech, tak jej od sebe prudce odstrčila,upravila si šaty a s úšklebkem na něj zírala. Namířila na něj hůlkou, teprve nyní mu došlo, že se pravděpodobně jedná o past.
"CO to děláš?" Zeptal se jí.
"Nevidíš či co, peroxide?" Zasyčela naštvaně a nechala zmizet kdo ví kam. Druhý den se dozvěděl, že jeho věci byly rozvěšené na vrbě mlátičce v Bradavicích, všichni z toho měli ohromnou srandu,jen on byl naštvaný. Ale alespoň mu nechala spodní prádlo. Na všem měl své iniciály,takže bylo jisté, že ty věci jsou jeho, tehdy se z toho nevymluvil. Ann na něj stále mířila svou hůlkou a hlavou ukázala ke dveřím,které vedly na chodbu.
"To mi nemůžeš udělat," zasyčel na ni vztekle a mírně zrudl, když si uvědomil,jaké jej čeká ponížení při cestě celým sídlem než dojde do místnosti, odkud by se mohl přemístit.
"Ale můžu," ušklíbla se a dále na něj mířila svou hůlkou, tu jeho nechala zmizet i s oblečením. Věděla,že z toho bude mít obrovský malér, ale za to jí to stálo... Tehdy na něj použila ještě pár kletbiček na obarvení vlasů na růžovo, přičarovala mu růžové pantoflíčky a župánek, aby nenastydl. Ten toho stejně moc nezakrýval, kvůli němu byl ještě více pro smích. Nikdy jí to nezapomněl a vůbec mu nepomohlo, že dívka byla potrestána, jeho Malfoyovská čest byla pošlapána tímto nemilým incidentem.
Rychle zahnal tu nešťastnou a velmi potupnou vzpomínku a opět se soustředil jen a jen na dívku, která na něj upírala své oči. Schválně mlčel a prodlužoval to čekání, ale poté ho to přestalo bavit.
"Snape," vyřkl to osudné jméno a ona na něj jen překvapeně hleděla, nebyla schopna slova. Nechápala, proč jí to neřekl, mluvili spolu přece každý den, ale tak zajímavou a závažnou informaci si nechal pro sebe... Kdo ví, jak dlouho už o tom ví, jen ona je ta pitomá, které se nic neříká. Beze slova si vzala své učení a za smíchu Malfoyovy party odcházela, Severus mezi nimi nebyl a ona si nebyla jistá, jak se k němu nyní chovat. Povzdychla si, musí napsat otci a vše s ním projednat, musí vyjednávat, hlavně nemůže dojít k žádnému rituálu, který by ji mohl obrátit na otcovu stranu, to by si nikdy neodpustila. A hlavně se bude muset bavit jen se Zmijozely, bude si muset hrát na pravou dceru svého otce. Po tváři jí stekla poslední slza, kterou si dovolila, další už nemůžou být. Právě když učinila tohle závažné a rozhodující rozhodnutí, blížili se k ní Poberti...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 anniel anniel | Web | 7. května 2008 v 21:31 | Reagovat

Sakriš!Takhle mě trápiti......uuu.....no sem samo nadšená že to je Sevík....už se těším na další kapču..:)

2 midnight midnight | 8. května 2008 v 10:52 | Reagovat

hmmmmmmmm....cona to říci?? Zajímavé...Ale ne ošklivé či takpodobně..zaujalo mě to v kladném slova smyslu

midnight

3 Vina Vina | Web | 11. května 2008 v 18:53 | Reagovat

Začalo se to krásně rozvíjet jen tak dál. Už se těším na pokračko

4 Malicia Malicia | 18. května 2008 v 13:50 | Reagovat

tak doufám že pokráčko bude co nejdřív, už mám absťák =o)) jinak píšeš skvěle! =o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama