Povídka pro Anniel:Dcera pána zla-Kapitola 2

17. dubna 2008 v 14:41 | Giner |  HP povídky na přání
Jak jsem slíbila, Anniel, máš tady kapitolu:-P PromiŇ,ale včera jsem to už opravdu nestihla...:-)

Kapitola 2
Probudila se do slunečného dne a vůbec se jí nechtělo vstávat, byla ještě trochu unavená, ale šťastná. Pousmála se pro sebe, jak dlouho se necítila tak dobře? Cítila na sobě něčí pohled a tak se podívala, kdo ji pozoruje. Byl to student, kterého zachránila, ležel prřece na posteli hned vedle.
"Ahoj," pozdravil ji trochu ochraptěle.
"Ahoj, jak je? Asi nic moc, co?"
"Přesně." Kývl. "Chci ti poděkovat za záchranu, madam Pomfreyová mi řekla, co jsi udělala.Díky moc."
"Nemáš za co," pověděla tiše. "Nevíš kolik je hodin? A jak se vůbec jmenuješ?"
"Bude za chvíli poledne a jmenuji se Jack."
"Tolik?Proč mě nikdo nevzbudil?Musím na vyučování,"zhrozila se a ihned se začala shánět po svých věcech. Ležely vedle její postele a byl tam také rozvrh a taška do školy, ve které byly srovnané pomůcky na dnešní den. Spíše jen na odpoledne. Rychle se oblékla a spěchala z ošetřovny, ale ještě se u dveří otočila na studenta a zavolala:
"Brzo se uzdrav." Poté už zmizela, ale uvědomila si, že se mu ani nepředstavila a tak ještě naposledy nakoukla na ošetřovnu a vykřikla své jméno.
Měla hrozný hlad, takže jí nahrálo do karet, že mají právě oběd. Vešla neohroženě do síně a posadila se ke svému kolejnímu stolu. Překvapilo jí, že James a Lily sedí vedle sebe, vždycky se nenáviděli a neustále hádali, ale přála jim to, vypadali spolu spokojeně. I když jí bylo líto Severuse, říkal jí, že se do Lily zamiloval. Zamávala jim a dala se do jídla, měla opravdu ohromný hlad. Na talíř si naskládala všechno možné a pustila se do toho, všimla si, že někteří se na to jídlo dívají trochu nevěřícně. Mixovat meruňkový kompot, rýži, kuře, brambor a svíčkovou, to je fakt zajímavá kombinace. No co, v žaludku se to stejně smíchá.
Všimla si, že jí trochu nevěřícně pozoruje i Severus, takhle moc jídla nesnědla za celý týden u svého otce jako teď během oběda...
Zazubila se na něj a kývla mu na pozdrav, oči měla rozzářené. Pousmál se, viděl ji rád tak šťastnou. Malfoy, který seděl hned vedle Severuse vypadal ale pěkně nevraživě, propaloval ji pohledem a kdyby mohl, nejraději by ji snad i zabil a nebo dotáhl k jejímu otci, byl to patolízal a byl si jistý, že by jej za to čekala velká odměna. Na něj se taky smála, bylo zábavné pozorovat, jak vztekle skřípe zuby, jak je na ni naštvaný, ale nemůže nic dělat. Tak ráda ho vždycky provokovala a dělala mu naschvály, peroxidovi jednomu, byl jí opravdu velmi protivný a nesympatický. Dojídala své jídlo, když k ní znenadání přiletěl černý výr, ihned poznala, že patří jejímu otci. Hodil před ní huláka a zase letěl pryč. Než stačila huláka nějakým šikovným kouzlem odstranit a nebo i sním někam zmizet, tak se dopis otevřel a pravé divadlo začalo.
"Anniel Brumbálová-Radlleyová, za včerejší útěk tě nemine trest a věř, že i za pomoc tomu studentíkovi tě potrestám. Okamžitě se vrať domů nebo to bude ještě horší a ty víš, že jsem schopný to splnit." Neječel po ní, ale na ni jeho slova působily jako ten nejsilnější křik, věděla, že je pořádně naštvaný, jeho hlas byl chladný a věděla, že by byl schopný jí něco hodně zlého udělat. Když se vrátí, určitě ji zbičuje a použije na ni pár hezkých kleteb a když zůstane, tak si ji možná najde,možná ublíží někomu,koho miluje, ale bude svobodná a volná.
Na další slova svého otce se již nesoustředila, byla ponořená do vzpomínek, ale to byla chyba, Voldemort je mstivý parchant bez kousku citu, poslal hulákem i malý dáreček v podobě cruciatu. Kletby letící na ni si všimla až tehdy, když byla od ní takový kousek, že se jí nestačila vyhnout a ani nestačila vytvořit štít. Naštěstí někdo štít vyčaroval a kletba se vpila do něj. Rozhlédla se kolem a zjistila, že štít vytvořil nenápadně Severus. Děkovně mu kývla, věděla, že z toho bude mít problémy, snad jej její otec příliš nepotrestá, byla by nerada, kdyby kvůli ní schytal příliš mučících kleteb...
Lucius hned začal do Severuse něco hustit a podle toho, jak se tvářil, tak to rozhodně nebyla pochvala za to, že jí pomohl. Stiskla rty, tohle si s Malfoyem ještě vyřídí, hlavně ho musí donutit, aby jejímu otci nic neříkal. Toho samého musí docílit i u ostatních Smrtijedů.
Hned po vyslání kletby dopis shořel a prach dopadl před ní, přímo na její talíř s nedojezeným jídlem. Znechuceně jej od sebe odstrčila a zvedla se od stolu, neměla už vůbec chuť k jídlu, byla naprosto znechucená chováním svého "milovaného" tatíčka. Vzala si své věci a byla vyprovázena pohledy všech studentů až ven ze síně, dokud nezmizela za rohem. Šla se projít hradem, ani nevěděla jak, ale dostala se k jedné málo používané chodbě, kde byl ale úžasný výhled na Zapovězený les.
Posadila se na okenní parapet a přemýšlela, co by měla udělat. Jedno bylo jisté:ke slizákovi, tedy svému otci, se nikdy nepřidá, to by se pak ani sobě nemohla podívat do očí.
"Přemýšlíš,zda se vrátit?" Lekla se, když na ni Severus promluvil, málem spadla z okna. Vůbec jej neslyšela přicházet, chodil jako duch, plížení mu šlo evidentně velmi dobře.
"Tohle mi nedělej," vyčetla mu s úsměvem. "Ale ano,přemýšlím, co udělám. Ale jedno je jisté, nikdy se k Němu nevrátím a ty bys neměl taky, ne po tom,cos dneska udělal, zabije tě,pokud se to dozví."
"Můj život stejně nestojí za moc." Pokrčil rameny, bral to velmi lehkomyslně.
"Každý život za něco stojí a toho tvého by mi bylo opravdu líto."
"Hm... Ale stejně se musím vrátit," stočil své oči ke svému levému předloktí, kde měl vypálené Znamení zla. "Našel by mě a pak by to bylo ještě horší."
"Asi máš pravdu,ale já se nikdy nevrátím,to mu klidně pověz."
"Co budeš dělat?"
"Nějakou dobu zůstanu tady v Bradavicích a poté vyhlásím neutralitu a nebo se přidám k dědečkovi. Ale spíše to vidím na druhou možnost."
"Chceš se mu pomstít?"
"Ne,pomsta mě nezajímá, k čemu je dobrá? Co vyřeší?Nic.Jen nechci, aby někdo další zažil to,co včera ten student anebo to, co já v posledních letech.
Dále v rozhovoru nemohli pokračovat, protože se k nim blížili Poberti i s Lily. Snape na ně hodil opovržlivý pohled, naposledy se na Anniel podíval a poté odešel pryč.
"Jen pěkně jdi,Srabusi,"zavolal za ním Sírius a Snape po něm hodil nevraživý pohled, ruka mu směřovala k hůlce, ale poté si to rozmyslel,když si všiml pohledu Anniel, který jasně říkal,ať to nedělá. Ne, že by ji poslouchal na slovo, to ne, ale chtěl jí udělat radost, v poslední době jí měla tak málo.
"Neříkej mu tak,je to Severus,"zasyčela na Blacka vztekle Ann, nesnášela, když někoho uráželi.
"Nech toho,je to jenom Snape."
"Není to "jenom" Snape, je to můj přítel." Zvedla se z okna a prošla kolem nich pryč, tohle oni asi nikdy nepochopí.
"Anniel, počkej. Chceme s tebou jenom mluvit,"ozvala se Lily a vztekle se podívala na Blacka.
"A o čem?" Zajímalo ji aniž by se otočila.
"O tom,kdo ti poslal huláka a taky o tom, kdo ti způsobil ty rány na zádech."
"Promiň Lily, jsi moje kamarádka, ale tohle se tě netýká. Nech to být."
"Nechat to být?Někdo ti vyhrožuje a já to mám nechat být?"Prudce jsme se na ni otočila a podívala se jí do očí.
"Ano,moc tě o to prosím,nepleť se do toho, rozumíš?Stejně mi nemůžeš pomoct,takže i kdybych ti řekla,kdo to udělal,tak ti to bude k ničemu."
"A Srabusovi jsi to řekla a Lily ne?" Zeptal se naštvaně Black.
"Není to Srabus, ale Severus. A ano, on to ví, ale nic vám neřekne a já taky ne. Netýká se vás to, nic vám do toho není, vůbec nic!"
"A SNapeovi do toho něco je?"
"Možná ano,co ty víš."
"A jak ses dostala do Bradavic a zachránila toho kluka z Mrzimoru?"Ptal se Remus a tím přerušil jejich hádku, Sírius se už nadechoval k peprné odpovědi.
"Přemisťovat se sem nedá,"dodal ještě. Zavřela oči, bylo příliš mnoho otázek, které chtějí vědět a nedají se vysvětlit jen tak.
"Chcete to vědět?" Podívala se na ně a v očích nekonečný žal a smutek. Kývla směrem k prázdné učebně a když tam všichni vešli, vstoupila i ona a celou místnost začarovala proti odposlouchávání a další bezpečnostní kouzla, tohle by neměly slyšet cizí uši.
"Sedněte si," pokynula jim, najednou působila tak autoritativně, málem z ní šel i strach. Ale to by nemohla být dívka, se kterou podnikali samé vylomeniny a to i na řediteli, nejen na Filchovu kočku, na kterou se v té době Poberti odvážili.
"Takže?" Zeptal se Jamie, když už bylo poměrně dlouho ticho.
"Jak víte, tak jsem vnučka Albuse Brumbála, ale co nevíte je to, že jsem i dcera Pána zla." Řekla tak tiše, že ji téměř neslyšeli, museli pořádně napínat své.
"Cože? Ty jsi dcera Voldemorta?To nám říkáš jenom tak?Přišla jsi sem vyzvídat?" Ihned se rozzuřil Black. Dívce stekla po tváři osamělá slza, které si ale v šeru místnosti nikdo nevšiml.
"Věděla jsem,že takhle zareagujete, proč myslíte,že jsme vám to neřekla dříve?Odsoudili by jste mě tak jako nyní. Ale plete se, nikdy jsem se k němu nepřidala a ani to nemíním udělat.Ale chápu,že se mnou nechcete nic mít,kdo by se chtěl přátelit s dcerou Pána zla?Je mi přece podle toho,kdo jsem, předurčeno stát se vražedkyní,ale to nikoho nezajímá,co chci já?Soudíte jen podle toho,čí jsem dcera.To jste zapomněli na to vše, co jsme spolu prožili?Nevěříte?" Ptala se a přívlastek svého otce řekla tak pohrdavě, opravdu ho nenáviděla. Bylo ticho, nikdo se neměl k odpovědi,jen zarytě mlčeli a někteří ji propalovali nenávistnými pohledy. Povzdechla si,tady bylo asi marné cokoliv vysvětlovat. Poté odklela učebnu a odešla, nechala je tam se svými myšlenkami, měli o čem přemýšlet. Pořád doufala, že za ní někdo přijde a řekne jí,že to bude dobré a že to tak nemysleli,že pořád bude jejich kamarádka, ale večer již přestala věřit. Se smutkem v srdci usínala v Nebelvírské věži a po tvářích jí stékaly slzy. Po dlouhé době plakala, u otce si to nedovolila,nemohla, čekal by ji za slzy další trest. A tak si je pak raději odpustila, naučila se neplakat a neprojevovat bolest, ale nyní šly tyto zábrany pryč, byla na svobodě a tak mohla plakat, smát se kdykoliv chtěla, ale i přesto nebyla šťastná,hrozně ji mrzelo,že ji její přátelé odmítali... Alespoň měla Severuse,věřila,že ten ji neopustí,to by jí neudělal... Snad...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 anniel anniel | Web | 17. dubna 2008 v 17:59 | Reagovat

Ty jo...nádhera....:)..už se těším na pokračování.:).

2 candy candy | 17. dubna 2008 v 21:33 | Reagovat

chudatenko. takto ju trapit. dofam ze seva za to prilis nepotresta, ved koho by potom mala. aj ked verim ze potterova banda sa ako vzdy umudri. ale je dobre ze jej neuverili hned. tak je to lepsie.

3 papricka papricka | Web | 18. dubna 2008 v 18:29 | Reagovat

no nevim co rict ... bylo to hezky a pokracovani by to chtelo...

4 Vina Vina | Web | 18. dubna 2008 v 19:35 | Reagovat

Nádhera, zajímavě se to vyvíjí. Snad se k ní kamarádi vrátí.

5 anniel anniel | Web | 18. dubna 2008 v 21:11 | Reagovat

já chci sakra pokračování...achjoo Ginerrr..prosííííííííííííím!

6 Giner Giner | 18. dubna 2008 v 22:04 | Reagovat

dyt jsme ti pridala pokracko včera! Na co si zase stěžuješ?:-D

7 anniel anniel | Web | 18. dubna 2008 v 22:21 | Reagovat

jo já víma.el chci  další:D:D: je to droga:D

8 Giner Giner | 18. dubna 2008 v 22:35 | Reagovat

závislá na povídce?:-D to by měla být odvykací kúra:-D Takže nic nebude:-P

9 anniel anniel | Web | 18. dubna 2008 v 22:56 | Reagovat

né tak odolávám!:D

10 Giner Giner | 18. dubna 2008 v 23:09 | Reagovat

Raději co?:-D stejně bude pauza, budu šprtat do školy:-D

11 anniel anniel | Web | 18. dubna 2008 v 23:54 | Reagovat

to jo no:D....já vím..:D..ale nebudš se šprtat furt

12 Giner Giner | 19. dubna 2008 v 0:16 | Reagovat

ne, to ne, horší bude přepisovat sešity

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama