20. dubna 2008 v 0:05
|
OK, 10 komentů u první kapitola bylo, takže přidávám pokračování... ale nevím,kdy bude další kapitola, ptz jsme teď byla nemocná a musím dohnat učivo...
"Kdy by jste teda mohla nastoupit?" Zajímalo léčitele v nemocnici Sv.Munga. Byl to vyšší pohledný pán okolo třicítky, který ale vypadal dost ztrhaně.
"Klidně hned zítra, to by mi nečinilo žádné problémy."
"To by bylo skvělé,dva léčitelé nám odešli do důchodu a tak tady teď máme trochu rušno.Takže se uvidíme zítra,zatím nashledanou slečno Grandetová." Rozloučil se s Miou léčitel a už spěchal k dalšímu případu, měli tady opravdu rušno.
Ano, slyšeli jste před chvílí dobře, už to nebyla Hermiona Grangerová, ale Mione Grandetová, teď už asi jedna z léčitel u Munga.Z dětské lékařky hned na oddělení s trvalými úrazy, zajímavý postup, ale hlavně že má nějakou práci a nikdo ji zatím nepoznal. Ne, že by se nechtěla setkat s přáteli, ale nepřipadalo jí, že je na setkání s nimi připravená.
Hned se přemístila do svého malého bytu na Příčné ulici, musela si to tam ještě zařídit, zatím to tam vypadalo jako ve skladišti, všude se povalovaly samé krabice s jejími věcmi. Ale jinak musela uznat, že byt byl opravdu krásný, hodně světlý a prozářeným sluníčkem a hlavně útulný.
Vybalila si věci, naskládala všechny potřebné knihy do polic a poté se svalila na pohovku u krbu. Za dnešek toho měla už dost, všechno to stěhování ji pořádně unavilo. Byl klidný květnový podvečer a tak se rozhodla,že procházka po Příčné jí rozhodně neuškodí. Proč by taky měla,že? Dlouho se jen tak nebyla projít venku, většinou se vrátila z práce domů a dala se do studia různých materiálů, četla si a nebo relaxovala, někdy se s nějakou kamarádkou šla pobavit do kavárny či do baru...
Hned když vyšla na ulici a viděla nápis od obchodu bratrů Weasleyů,dlouho se nerozmýšlela a zamířila tam. Ihned si vzpomněla na pátý ročník, kdy Umbridgeová nedala pokoj a tak záškodnické kousky šly na dračku. To byly časy... Usmála se a prošla celý obchod, někteří se na ni dívali dost podezřívavě,přece jen,tady chodili hlavně studenti z Bradavic,kteří chtěli něco provést. Když viděla dvojčata,málem se neudržela a zamávala jim, naštěstí se ale ovládla, nechtěla být prozrazena tak brzy.
Prošla ještě několik krámků, u madam Malkinové si pořídila pár nových hábitů a nakonec zamířila do knihkupectví, kde si koupila několik knih o lektvarech, které se staly jejím koníčkem.
Všechny věci si odnesla do svého bytu a znovu se vydala ven, jen tak procházela ulicí a ani si nevšimla, že se setmělo a na Příčné již byla téměř sama.
Uvědomila si to teprve tehdy, když stála u osamělé uličky a někdo ji vtáhl do ní. Chtěla křičet, ale neznámá osoba jí držela na ústech ruku a druhou rukou jí objímala tak,že se nemohla ani pohnout.
"Ale ale, kohopak to tady máme?" Zeptala se osoba mužského pohlaví oplzle a jazykem jí přejel po líci. Šlápla mu na nohu a on ji na okamžik pustil, takže se mohla otočit a dívala se do tváře Luciuse Malfoye, který se tvářil pobaveně.
Takže zase jim utekl, ten slizký parchant má opravdu více štěstí než je zdrávo.
Hermiona vytáhla hůlku a zamířila na něj, on se ale rozesmál a hůlku jí vyrazil z ruky dříve než vůbec vyslovila kouzlo.
"Myslíš,že jsme tě nepoznal,Grangerová?Změnila ses,to je pravda, ale nač ti to bude?Teď, když je Pán zla mrtvý,tak vládnu Smrtijedům já. Myslím, že budeš vynikající objekt na vydírání Pottera," rozesmál se a poté jí mávnutím hůlky omráčil a spolu s ní se přemístil do sídla, které nyní bylo doupě všech Smrtijedů...
wow,nádhera!!! chudák tak to v nové práci dlouho asi nepobude. jsem zvědavá jak to bude pokračovat