SVatba z donuceni II-Kapitola 5

17. února 2008 v 22:15 | Giner |  Svatba z donucení II

Máte tady další kapitolu:) a moc prosím o komentíky...

Vaše Giner


Kapitola 5 - Hodina lektvarů

Vtrhl do třídy jako tornádo, což Hermionu polekalo, byla teď trošku přecitlivělá. Snape si toho všiml, ale což všechny překvapilo, nekomentoval to.
" Dnes si namícháme kostirost. Něco málo o něm máte ve svých učebnicích na straně devadesát šest, postup je na tabuli. Dejte se do práce!"
Pozoroval, jak se všichni ihned rozešli ke skříni se surovinami a vybrali si věci, které budou potřebovat. Jen Mia seděla v lavici a čekala, až bude u skříně méně lidí. Těmi pár minutami si stejně nepomůže… Když již u skříně nikdo nebyl, vzala si potřebné suroviny a dala se do přípravy lektvaru. Snažila se co nejvíce soustředit na lektvar, alespoň na chvíli zapomenout na včerejší večer.
Byla již v polovině přípravy, když se před ní objevila černá obálka. Jen na ni nevěřícně zírala a ruce se jí roztřásly. Nyní ji už sledovala celá třída, všichni věděli, co ta obálka znamená - smrt někoho z rodiny. Roztřeseně obálku vzala do rukou a otočila se na profesora. Ten kývl a ona odešla, potřebovala být sama. Tušila, že tohle bude oznámení o smrti jejích rodičů, které tolik milovala. Toulala se po hradě, až došla ke KNP v sedmém patře. V KNP se objevilo tentokrát křesílko, krb a stoleček.
Sedla si a otevřela obálku, ze které na ni vykukoval pergamen.
" Vážená slečno Grangerová,
s lítostí Vám oznamujeme, že v nočních hodinách byli napadeni vaši rodiče Smrtijedy, kteří bohužel ukončili jejich životní pouť…" Dále již nečetla, pergamen jí vypadl z ruky a ona vzlykala. Nevnímala čas, jen se utápěla ve svém žalu a smutku. Až když byla temná noc, tak se trošku sebrala a šla zpět do věže. Ve společenské místnosti na ni čekali její přátele, ale bez Rona.
" Hermiono," zvedl se ihned Harry z křesla a šel dívce vstříc, Ginny a Neville ho následovali.
" V pořádku?"
" Ano, jen jsme unavená, půjdu si lehnout." Řekla a odcházela směrem k ložnici.
" Kde je vůbec Ron?" Uvědomila si, že tam s nimi není. Ani nevěděla, proč se o něj zajímá.
" Trucuje, viděl, jak jsem tě ráno objal u jezera."
" Aha," řekla jen a pokračovala v cestě do ložnice.

Druhý den ráno vstala Hermiona časně. Oblékla se do černé barvy a do vlasů si vpletla také černou stužku. Zítra bude pohřeb jejích rodičů, psalo to ministerstvo na konci v dopise. Zařídili to, budou pohřbeni na hřbitově nejblíže jejich domu. Dívka byla stále bledá a ta černá barva to jen zvýrazňovala. Vydala se na snídani, trochu se najedla, ale ne moc, protože neměla vůbec chuť a k tomu ji štvaly pohledy ostatních studentů, kteří již snídali. Naštěstí tam byl i Brumbál a tak se za ním hned vydala. Potřebovala s ním probrat pár věcí.

" Dobré ráno," pozdravila vychovaně všechny u stolu, což byl Brumbál, Snape, Mcgonagallová a Kratiknot.
" Pane řediteli, potřebovala bych s vámi mluvit. Měl by jste chvíli času po snídani?" Ptala se tiše.
" Jistěže ano, slečno Grangerová. Já jsme již posnídal, takže pokud chcete, tak si můžeme promluvit hned."
" Ano, to bych byla ráda," řekla posmutněle.
" Následujte mě prosím," Brumbál vstal ze svého křesla a vyšel ze síně. Dívka šla za ním, do ředitelny došli mlčky, Mia si musela srovnat myšlenky a Brumbál ji nechtěl rušit.
" Cukrové brky," pověděl heslo chrliči, který chránil vchod do ředitelny. Vyjeli po schodech až do ředitelovy kanceláře a Brumbál jí ihned nabídl křeslo a čaj. Obojí přijala.
" Je mi moc líto, co se stalo, slečno Grangerová. Přijměte mou upřímnou soustrast." Pověděl jí tiše a díval se na ni.
" Děkuji, pane profesore," v očích se jí objevily slzy, ale ani jedné nedovolila, aby jí stekla po tváři.
" Pokud hádám dobře, tak jste zde právě kvůli vaším rodičům."
" Ano, zítra mají pohřeb, takže jsem chtěla požádat o uvolnění ze školy. Nejlépe ještě dnes, musím informovat rodinu a zařídit nějaké věci na úřadech." Pověděla a kousla se do rtu, vůbec neměla potuchy, co všechno by na úřadě měla vyřídit. Určitě musí zajít k notáři a poptat se na závěť, zjistit stav konta a popřípadě zaplatit nezaplacené částky.
" Samozřejmě, slečno. Ale mám podmínku, v dnešní době není nikde bezpečno. Půjde s vámi někdo z profesorů nebo z Řádu, ano?" Chvíli přemýšlela, ale poté s povzdechem svolila. Nebylo jí právě nejpříjemnější, že by s ní měl někdo jít na pohřeb rodičů a ještě zařizovat věci ohledně jejich smrti.
" Kdo se mnou pojede?" Zkoumavě se na ni podíval.
" Byl bych nejraději, kdyby to byl profesor Snape."
" Dobře, ale myslíte si, že mě bude chtít doprovázet? Pochybuji, že by někomu předal své hodiny lektvarů." Skepticky se na něj podívala.
" Jsem si jist, že ho přesvědčím a své hodiny mi určitě rád svěří." Usmál se na ni přátelsky starý ředitel.
" Pokud je to vše, slečno Grangerová, půjdu za profesorem Snapem, za hodinu by jste se mohli sejít ve Vstupní síni, vyhovuje?" Přikývla. " Dobře, přeji vám hodně štěstí a kdyby jste něco potřebovala, víte, kde mě hledat."
" Ano, děkuji vám. Nashledanou, pane řediteli."
" Nashledanou, slečno."
Hermiona odcházela do své ložnice, kde si malého batohu vzala ty nejdůležitější věci. Svou hůlku si zastrčila do kapsy kalhot a poté se ještě chvíli dívala z okna. Vzpomínala na svou rodinu a po tvářích jí kanuly slzy, kterých si ale nevšímala. Litovala, že v posledních rocích s rodiči nestrávila více času, teď by dala všechno, aby s nimi mohla být o pár minut více…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vina Vina | Web | 17. února 2008 v 22:39 | Reagovat

Nádhera, smutné, vzalo mě to za srdce. Jak jsi krásně spojila dva lidi, kteří přišli mají trápení se smrti svých blízkých.

Jsem zvědavá, jestli se nedají nakonec dohromady. Byla by nádhera, mám moc ráda pár SS a HG. Vzalo mě to za srdce. Povedlo se ti to.

2 katie katie | Web | 18. února 2008 v 11:59 | Reagovat

nádherně napsaná kapitola.Je moc smutná

3 Ellien Ellien | Web | 18. února 2008 v 14:21 | Reagovat

Je to strašně strašně strašně smutná a taky tak nádherné. Nenech nás prosím čekat na další kapitolu

4 Mariana Mariana | Web | 18. února 2008 v 15:12 | Reagovat

Chudák Hermiona. Jsem zvědavá, jak se to vyvrbí.

5 Zuzka Zuzka | 18. února 2008 v 20:29 | Reagovat

Nádhera!

6 candy candy | 18. února 2008 v 23:09 | Reagovat

ze by si nasla stratenu muzu co sa tyka tejto poviedky? velmi pekne. naozaj sa mi to paci. :D neviem ci som to uz hovorila ale milujem tvoje poviedky a SS/HG :D

7 papricka papricka | Web | 19. února 2008 v 23:30 | Reagovat

ahojik zaujala me tahle povidka strasne sem si ji oblibila nechtela by jsi spratelit??

8 Giner Giner | 20. února 2008 v 7:12 | Reagovat

papricka:jasne,proc ne:)

9 papricka papricka | Web | 20. února 2008 v 13:48 | Reagovat

uz te mam pridanou...

10 Giner Giner | 20. února 2008 v 14:32 | Reagovat

taky si te pridam... :)

11 anniel anniel | Web | 23. února 2008 v 21:01 | Reagovat

mooooooooooooooooooooc hezké....jsem zvědavá na další.Jinak jsem si tě dala do odkazů nevadí?

12 Giner Giner | 24. února 2008 v 0:28 | Reagovat

jasne ze neva:) prave jsme ti n a blog napsal akoment,zda si te muzu pridat:D takze uz vim i prezdivku:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama