Svatba z donucení - kapitola 4
1. ledna 2008 v 20:20 | Giner | Svatba z donucení IIdalší kapitola
" Rone, ty jsi takový blbec," řekl Harry a rychle pospíchal za Hermionou.
" Cože?" Nechápal Ron a přestal se smát. Ale pak jen pokrčil rameny a zakousl se do topinky.
Harry Hermionu dohnal až u východu z hradu.
" Hemriono, promiň to Ronovi, nemyslel to tak," řekl jí tiše s šli spolu směrem k jezeru.
" Ty víš, že myslel, Harry. Ale on si asi nikdy neuvědomí, že řekl něco špatně, nikdy mu nic nedochází." Povídala rozhořčeně.
" Pořád ho miluješ?" Zajímalo jejího kamaráda.
" Ne, už ne, naopak. Poslední dobou se v jeho přítomnosti necítím nejlépe, připadá mi jako malý rozmazlený spratek, co neví, co je život. Vždyť si neváží nikoho a ničeho kolem sebe a někdy mám pocit, že kdyby mu někdo neřekl, že se má najíst, tak to neudělá." Harry přikývl, chápal, co tím chce jeho kamarádka říct.
" Miluje tě, ale mám takový pocit, že nemá šanci, co?"
" Uhodls."
" Hermi, stalo se včera něco? Já jen, že jsi bledá a máš kruhy pod očima. A včera jsi určitě nespala v ložnici. Pokud jsi byla s nějakým klukem, tak je to tvoje věc, nebudu ti do toho mluvit." Zavrtěla hlavou.
" Ne, nebyla jsem s žádným klukem. Víš jak včera Brumbál prodloužil večerku do jedenácti?"
" Jo, jasně, docela jsme se tomu divil."
" Tak jsem ještě chvíli poté hlídkovala na chodbách, spousta studentů ještě nebyla ve svých ložnicích. Ještě jsem se šla podívat tady k jezeru a když jsme se vracela, tak se někdo dostal přenášedlem do Vstupní síně. Byl to Snapeův syn." Pověděla tiše a setřela si slzu, která jí stékala po tváři.
" Bože, Mio, to je mi moc líto." Objal ji okolo ramen. Netušil, že jej z okna zahlédl Ron, který si tohle přátelské obětí vyložil trošku jinak.
" Vypadal hrozně, on… nikdy bych nevěřila, že někdo s takovými zraněními se dopraví až sem. Madam Pomfreyová už mu ale nedokázala pomoci." Vzlykla. " vždycky jsme myslela, že dokáže všechno, ale tohle bylo už moc."
" To bude dobré," šeptal jí její kamarád. Trošku se odtáhla.
" Ne, nebude. Ty to nechápeš, já šla pro Snapea, kdybys ho viděl. Tehdy jsme nechápala jeho stav, ale teď po přečtení toho článku… Bylo mu opravdu líto, že zemřela Lena, asi ji měl přeci jen rád. A já mu oznámila, že jeho syn umírá a pokud si nepospíší, tak mu asi ani nic nepoví." Z očí jí stékaly slzy. " A pak jsme viděla jeho syna umírat." Zašeptala. " Nenávidím Voldemorta pro to, co udělal, nenávidím tuhle válku. Proč umírají nevinní lidé? Proč, Harry?"
" Já.. já nevím." Pověděl. " Umírají pro rozmar jednoho šílence a taky kvůli mně. Kdybych nežil, tak by nezabil mé rodiče, Síria a další lidi, kteří mě chtěli chránit. Ale brzy se rozhodne, kdo vyhraje." Jeho oči se dívaly do budoucnosti, snad veselejší.
" Mám strach, Harry. Hrozný strach, že se něco stane mým rodičům a nebo přátelům."
" Já taky, Mio." Pověděl jí. Ještě chvíli jen tak stáli a sledovali hladinu jezera… Ale za chvíli se vydali do učebny lektvarů, kde měli mít první hodinu…
Komentáře
Úžasný, tak doufám, že bude další kapitola. Jsem napnutá jako struna. Jinak je to výborné, ale co jiného u tebe. Chtěla jsem se zeptat ještě, kdy bude pokráčko taneční soutěže.
Tak to nevím:D ted píšu nějak moc povídek najednou...Taneční soutěž, Svatbu II a na druhém blogu Harry Potter:Změna je život a Jedna malá holka... tak fakt nevím...k tomu od zítřka se nedostanu asi moc na net až do konce ledna, tak bude menší pauza...:(
teda... ten Ron je fakt na ránu. Má vůbec nějaký emoce???
pekne pekne pekne. som rada ze si to zatial neukoncila. tesim sa samozrejme na dalsiu kapcu.