Povídka na přáni pro Valu:)

15. prosince 2007 v 18:08 | Giner |  HP povídky na přání
Vím,dávám ji sem trošku pozdě....:(
Jinak povídku budu muset asi rozdělit na několik části, je trošku delší...:)

" Vstávej přijdeš pozdě na lektvary," budila malá černovláska svou spolužačku, ze které šly vidět jen světlé hnědé vlasy, jinak byla celá zakrytá peřinou.
" Hm… Řekni Snapeovi, že je mi blbě," zamumlala a s úsměvem na tváři se znova ponořila do říše snů.
" Valo, fakt už vstávej," znovu se jí snažila dívka vzbudit. Nakonec to ale vzdala, mávla hůlkou a ležící spolužačka byla mokrá od hlavy k patě.
" Áááá," Vala vyskočila z postele jako namydlený blesk, zatímco se jí spolužačka smála. Nyní si můžeme všimnout, že hnědovláska má vlasy promelírované, je vysoké, štíhlé postavy a modrozelené oči jí pobaveně svítí. Vzala totiž hůlku a nyní byla mokrá i ta, co jí tímhle nešetrným způsobem donutila vylézt z postele. Vala rychle utekla do koupelny, kde se jen tak pro jistotu zamkla.
" No počkej, já ti to vrátím," dobývala se na ní její spolubydlící. Z koupelny šel slyšet jen smích a zavolání: " Jasně, Katie!" Dveře byly totiž zajištěné kouzlem, které nedávno našla v knihovně, takže je nešlo otevřít Alohomorou. Jen proto provokovala, tušila, že se k ní teď nedostane.
Obě dívky měly co dělat, aby stihly snídani.
Ve Velké síni bylo už jen pár opozdilců, ale ony si zvykly, že na snídani nejsou nikdy včas, zvykly si na to ticho, naopak, když někdy přišly dříve, vadil jim hluk, kteří ostatní dělali.
První hodinu měli přeměňování s Nebelvírem. Jako obvykle zářila Hermiona Grangerová, které se kouzlo podařilo mezi prvními šťastlivci. Ale Vala si nemohla stěžovat, přeměňování jí nedělo problémy, měla na něj přirozený talent. Ale na lektvary byla spíše přirozený antitalent, zmastila, co se dalo i nedalo.
Přeměňování proběhlo v pořádku, ale další hodinu měli lektvary s Mrzimorem.
" Hlavně zase nevyjeď, Valo, ano? Už by to byl druhý školní trest v tomto týdnu a to je teprve úterý."
" Ale vždyť to není spravedlivé, aby Thomase pořád šikanoval za to, že neumí lektvary. Vždyť ho jen sprostě uráží!"
" Já vím, ale přece to neodneseš ty! Stejně tím nic neuděláš, jen nám strhne pár desítek bodů!"
" Tobě jde jen o ty pitomé body? A co spravedlnost? Vždyť on za to nemůže a lektvary většinou kazí už je ze strachu z něj! Kdyby se uklidnil, byl by na tom lépe… To by ho ale prvně musel ten přerostlý netopýr přestat urážet! Slizoun jeden!"
" Odebírám Havraspáru padesát bodů a vy u mě máte do konce roku trest, který začne dnes v osm hodin."
" Za co, pane? Za to, že jsme řekla svůj názor?" Katie jen zasténala, Vala se už zase pouštěla do hádky a k tomu, tuhle neměla šanci vyhrát.
" Ne, za zesměšňování a urážení vyučujícího."
" Jak jsem řekla, je to pouze můj názor."
" A to vás nikdo neučil, že je někdy lepší být zticha a nekvokat nesmysly?"
" Ne, neměl kdo!" Zasyčela vztekle a v očích se jí objevily slzy. Nikdo nevěděl nic o její rodině, nikdy o ní nemluvila a teď jim to došlo: Ona neměla rodinu!
" V tom případě vás slušnému chování naučí tento trest," nenechal se vyvést z míry Snape, i když mu to dělalo potíže, ani on neměl srdce z kamene, jak si někteří mysleli.
" Do třídy," zavelel hned na to. Ještě viděl, jak si Vala utřela slzy.
" V pohodě?" Zeptala se jí Katie. Jen kývla, neměla chuť mluvit a vyčítala si, že se do té hádky vůbec pouštěla, stejně neměla šanci a jen si vysloužila další trest, ze kterého bude Kratiknot šílet.
" Dnes si připravíme Nadouvací lektvar, postup máte na tabuli." Vala se na dnešní lektvar vůbec nesoustředila, takže se ani nedivila, že jí kotlík vybouchl po půl hodině, což byl její nový rekord.
" Jste opravdu tak neschopná nebo to jenom děláte?" Zeptal se jí ironicky Snape, na tváři úšklebek. Nereagovala, už se nechtěla hádat, což jej překvapilo, protože se hlavně s ním, hádala velmi ráda a často, nenechala si ujít jedinou příležitost, aby mu něco neodsekla. Teprve nyní začal přemýšlet, jestli to dnes nepřehnal.
" Strhávám Havraspáru deset bodů a teď to ukliďte, pak můžete jít."
" Ano pane," mávnutím hůlky vše uklidila a zmizela. Šla se projít k jezeru, kde se vždy uklidnila. Když šla na další hodinu, byla zase jako dříve.
Celý den uběhl neuvěřitelně rychle, až se tomu divila. Bylo půl osmé a ono ještě seděla u krbu a četla knihu o přeměňování lidského těla. Vůbec jí nevadilo, že by se už měla vydat do sklepení, když přijde pozdě, tak jí maximálně strhne pár bodů, které zase někde nasbírá… Trest jí asi prodlužovat nebude, už tak jí bude mít po krk a k tomu za měsíc končí školní rok, takže by už prodloužení trestu nebylo možné.
Když bylo za deset osm, rozhodla se, že by už mohla teda jít… Přeci jen byl Snape její profesor a nějakou autoritu u ní měl.
Sklepení bylo jako vždy temné a chladné, trochu se otřásla. Na dveře profesorova kabinetu klepala něco málo po osmé.
" Dále," ozvalo se zevnitř.
" Ale, slečna se uráčila přijít?" Zaironizoval, když vzhlédl od pergamenů a prohlédl si toho odvážlivce či nešťastníka, který ho poctil svou návštěvou.
" Ano, pane." Zazubila se vesele. Snapeovy rysy ztvrdly.
" Za pozdní příchod vám odebírám deset bodů. Dneska je váš nový rekord, sám jsme vás připravil o sedmdesát bodů. S takovou Zmijozel brzy vyhraje školní pohár." Zašklebil se.
" Nezapomínejte na Nebelvír, zatím mají jen o pár bodů méně než vaše kolej," připomněla mu mile.
" O to se nebojte, Potterovi, tedy našemu velkému bojovníku dobra, který zabil Pána zla, se strhávají body dobře, možná lépe než vám.. i když v poslední době vedete jasně vy."
Když mluvil, tak jí pokynul rukou ke stolku, kde ležela kupa mrtvých krys. Trochu se otřepala, myši opravdu nesnášela.
" Ocásky a vnitřnosti zvlášť." Pověděl a s potěšením se díval, jak s největším sebezapřením pitvá první krysu. Pobaveně se usmál a dal se do opravování prací šestého ročníku. Ale musel uznat, že je dobrá, jiné holky by se mu tady dělaly hysterické scény.
S trestem skončila něco málo po půlnoci, ale i tak druhý den byla čilá jako rybička. Proč by taky ne, že? Dneska hned první hodinu má opět Snapea, takže další možnost se hádat. K tomu za měsíc končí školní rok, zkoušky jsou složené, na univerzitu byla taky přijatá, takže proč si neužít ještě poslední dny v Bradavicích?
Od té doby se minimálně jednou pohádala s profesorem lektvarů, dělala mu různé schválnosti a zastávala se studentů, které urážel. Nebála se ho, už věděla, že jí neudělá nic horšího než strhne body. A to ho rozčilovalo nejvíce, ona úplně podkopávala jeho autoritu! S tím se bude muset něco udělat, začal spřádat plány pomsty. I když musel uznat, že ty hádky byly velmi zábavné a když se rozzuřila, dokonce mu byla slušným protivníkem, chrlila jednu ironickou poznámku za druhou. Taky jí nadšeně svítily oči a tváře měla rudé, ale rozhodně ne rozpaky, spíše zapálením. Ač nerad, musel si přiznat, že na hádky s ní se těší.. A nejen na hádky, těšil se na večery, kdy u něj plnila trest, její přítomnost byla uklidňující. Zatřepal hlavou, neměl by nad takovými věcmi přemýšlet, vždyť je to jeho studentka… Ale ne dlouho, ozval se provokativně druhý hlásek v jeho hlavě.
Byl to jeden z posledních dnů v Bradavicích, když se ředitel u snídaně postavil a sjednal si klid. Všichni se na něj se zájmem dívali a čekali, co pro ně bude mít za překvapení.
" Všem vám přeji dobré ráno, vím, že je nezvyklé, abych vás vyrušoval při snídani, ale mám pro studenty od čtvrtého ročníku jednu důležitou zprávu. Ve čtvrtek po závěrečné hodině se bude konat školní ples. Nižší ročníky tam budou moct být pouze do devíti hodin, ostatní mají večerku o něco později, bude to záležet pouze na jejich chování a chuti bavit se." Usmál se a sledoval ohromené studenty. Nevšímal si znechuceného pohledu profesora Snapea, který si teď o něm myslel, že je blázen nebo sebevrah… Dát studentům takovou volnost, to byla podle něj totiž učiněná sebevražda.
" A ještě na něco jsem zapomněla. Myslím, že by bylo vhodné, kdyby na plese žáci sedmého ročníku mohli profesorům tykat. Ano, myslím, že to bude vhodné. Také by se hodilo, kdyby každá ze studentek doprovázela nějakého profesora a nějaký student profesorku. Studenti jsou již vybráni, seznam jmen najdete na vývěsce ve Vstupní síni." Snape se tvářil znechuceně a naštvaně, už věděl, koho pro něj Brumbál vybral. Kdyby mohl, tak by na ten ples nešel, ale bohužel mu nezbývalo nic jiného, bude muset alespoň chvíli přetrpět.
Jenda hnědovlasá dívka se ihned po oznámení plesu odebrala k nástěnce, něco jí říkalo, že možná ona bude jedna z těch nešťastných, kteří budou doprovázet nějakého profesora. A při Brumbálovém smyslu pro humor si nedělala naděje, že zrovna ona by doprovázela Kratiknota či samotného ředitele. Při pohledu na nástěnku se jen přesvědčila, že měla pravdu, měla doprovázet profesora lektvarů… Tak to bude v Bradavicích asi ještě veselo, nepochybovala, že jí Snape večer pěkně osladí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama