Mione

5. května 2007 v 19:22 | Giner |  HP jednorázovky het
Mione se ocitne na sílde profesora lektvarů...
Je to moje 1. heterosexuální povídka, takže mě za ni neukameujte.. vím, děj jde docela rychle, fakt sorry příště se polepším;-)

Postava v černém plášti se skláněla nad mladou dívkou, která se krčila v rohu jedné z nejtemnějších cel patřících Malfoyovi. Severus Snape hodně riskoval, když se ji pokoušel odtud dostat...
Byla zde již dva dny. Uměl si představit, jak se tu s ní zacházelo. Pomalu jezdil rukama po jejím těle, aby zjistil rozsah jejích poranění. Hnědovláska se chvěla bolestí a taky strachem. Severusi Snapeovi vždy věřila, ale teď se bála všech a všeho.
" Jen klid, slečno Grangerová. Bude to zase v pořádku." Snažil se ji muž uklidnit. Hermiona tomu sice nevěřila, ale poslouchalo se to dobře. Podal ji dva flakónky s lektvary. Poznala uklidňující a utišující lektvar. Kopla je do sebe. Cítila se mnohem lépe.
" Děkuji," zašeptala a dále na něj upírala své velké oříškové oči. Snape kývl.
" Mám tu přenášedlo, které nás dostane do bezpečí." Zašeptal. Herm kývla. Chtěla už být odsud pryč. Nenáviděla tohle místo, nenáviděla Malfoye… Jednou se mu za všechno pomstí.
Její profesor ji vzal do náruče a poté jeden z flakónků přeměnil na její mrtvé tělo. Poté se pomocí přenášedla dostali pryč - na jeho sídlo. Tam na ně již netrpělivě čekal profesor Brumbál. Byl nervózní, Hermionu měl rád jako svou vnučku. Po smrti Rona, Harryho a Wealyových to neměla nejsnadnější… V očích měl slzy… V téhle válce ztratili mnoho. Ztratil Harryho a své blízké, kteří pro něj mnoho znamenali. Kdyby teď zemřela i Mia, neodpustil by si to.
Hermiona svému profesorovi omdlela v náručí. Ihned se s ní rozešel do prvního pokoje, kde byla postel. Náhodou to byla jeho ložnice, která byla lazena do tmavě modré barvy.
Albus zbledl, protože zahlédl, jak dívce stéká po rukách krev. Nechápala, jak někdo může něco takového udělat mladé dívce, k tomu bývalé spolužačce. Ano, tohle dokázal udělat Draco Malfoy jako pomstu za to, že Harry dostal Luciuse do Azkabanu, kde dostal mozkomorův polibek. Když již nežil jeho největší rival, ublížil alespoň jeho kamarádce.
Snape opatrně položil dívku na postel a zavřel dveře. Přivolal si obvazy, lektvary a pár mastí, které by mohl potřebovat. Ještě odešel vedle do koupelny pro ručník a nádobu s vodou. Před ním ležela špinavá, zlomená dívka, vlastně už mladá žena, která ztratila příliš mnoho, ale i tak se nevzdávala a bojovala dále.
Párkrát mávl hůlkou a zbavil ji oblečení, nechal ji jen spodní prádlo. Namočil ručník a opatrně ji omyl tvář. Když se voda dotkla jejich úst, zmoženě otevřela oči, ve kterých byl děs. Když viděla svého profesora lektvarů, uklidnila se. Ale i tak sledovala každý jeho pohyb.
" Bude to v pořádku, Hermiono," mluvil její učitel tichým, uklidňujícím hlasem. Když ji konečně omyl, podal jí pár lektvarů a namazal ji rány hojivou mastí. Některé rány musel i převázat. Mia po chvíli usnula, byla opravdu vyčerpaná… Snape ji ještě chvíli pozoroval se zamyšleným pohledem a poté odešel. Nechal ji odpočinout si, musí si uspořádat myšlenky a uvědomit, co se vlastně stalo. Byl zvědavý, jak bude reagovat, jestli bude opravdu v pořádku.
Až moc dobře si uměl představit, co s ní Malfoy prováděl… Otřásl se při pomyšlení, že ji určitě i znásilnil. To by byl jeho styl. Měl jí dát pro jistotu lektvar proti početí, aby náhodou neměla s Dracem dítě… Asi by jím nebyla právě nadšená.
Pomalu sestupoval ze schodů do salónku, kde čekal Brumbál. Podíval se na něj s otázkou v očích. Severus pokrčil rameny.
" Po fyzické stránce bude určitě v pořádku, ale nevím, kdy bude schopná vrátit se do Bradavic. Bylo toho na ni moc, potřebuje si odpočinout a se vším se smířit."
" Počítám s tím. Do OVCÍ jí zbývají tři měsíce. Mohla by do té doby zůstat u tebe?" Zeptal se Brumbál. Jeho pohled byl plný starostí. Snape se na něj díval jako na blázna. Ten děda se určitě zbláznil, pomyslel si.
" Prosím, Sverusi. Neznám nikoho, kdo by se o ni mohl postarat lépe." Jeho oči prosily. To Snape viděl již po několikáté v tomto měsíce svého nadřízeného takhle… zoufalého? Ano, to byl ten správný výraz.
" Ano, pokud tady bude chtít být, tak klidně. Jak to bude s vyučováním?" Rezignoval.
" Máš volno, zasloužíš si ho taky. Lektvary dočasně převezmu já." Usmál se. Snape kývl. No co, alespoň si po dlouhé době odpočine… To neuškodí nikomu. Jen doufal, že ho ta holka nebude otravovat…
Když se Brumbál přemístil pryč, šel ihned namíchat lektvar proti početí. U práce se uvolnil a jeho myšlenky volně proudily hlavou. Uvědomil si, že nějak moc myšlenek se týká právě dívky, která teď ležela v jeho posteli… Musel uznat, že má krásné tělo.. k tomu ta síla a inteligentce.. to vše z ní dělalo velmi nebezpečnou ženu… Nevěřícně zakroutil hlavou. Nikdy by si nepomyslel, že někdy takhle bude smýšlet o své studentce.
Dodělal lektvar a šel k Hermioně. Ta se neklidně převalovala na posteli, čelo měla orosené potem. Něco mumlala ze spaní. Nejspíše měla zlý sen, ani se moc nedivil. Položil ji ruku na rameno a ona se s trhnutím probudila.
" Vypijte to." Podal ji flakónek s lektvarem. Ihned ho poznala a vděčně se na něj podívala. Na eks to kopla do sebe. Zašklebila se. Nikdy tenhle lektvar neměla, ale doufala, že by mohl mít lepší chuť… Bylo jí po něm na zvracení, chutnal opravdu odporně. Snape se pousmál jejímu obličeji. Bylo to jen malé zvednutí koutků úst, kterého si někdo ani nevšimne. Ale ona si toho všimla, měla ho přečteného… Za ty roky v Bradavicích, kdy ho pozorovala a obdivovala, vypozorovala mnoho věcí… Často přemýšlela, proč se chová tak, jak se chová. Nikdy nevěřila, že je takový, jak se dělá. To, že ji zachránil život, utěšoval ji a teď se usmál, jí to jen potvrdilo. Zachumlala se do peřin a pozorovala ho.
" Odpočiňte si," popřál jí a chtěl odejít. Zachytila ho. Teprve pak si uvědomila, co udělala.
" Omlouvám se," zašeptala a sklonila oči. Snape se na ni překvapeně podíval a posadil se k ní na postel. Nevěděl, co od něj očekává, ale poznal, že byla na dně svých sil.
" Nebojte se, Grangerová, tady jste v bezpečí." Pověděl jí. Mia nejistě kývla.
" Mohl… mohl by jste prosím zůstat se mnou, než usnu?" Požádala ho nejistě. Byl v šoku! Tohle se mu ještě nestalo. Kývl. Mia se na něj vděčně dívala.
" Děkuji." Trošku se posunula, aby se mohl pohodlněji posadit. Severus se opřel o čelo postele a přemýšlel. Dívka se k němu nejistě přisunula. Aniž by si Snape uvědomil, co dělá, objal ji a hladil ve vlasech. Hermiona se u něj cítila v bezpečí. Na mysl jí přišly vzpomínky na dny, kdy byla u Draca. Nevěděla, jak dlouho tam byla, ale přišlo jí to jako celá věčnost.
" Pane, děkuji vám, že jste mě zachránil." Kývl.
" Chcete si o tom promluvit?"
Zavrtěla hlavou. Respektoval její přání. Pořád ji hladil ve vlasech a přemýšlel. Ani si nevšiml, že usnula. Objímala ho kolem pasu, bylo mu příjemně jako dlouho ne. Nechápal, co se s ním děje.
Sundal ze sebe její ruce a pořádně ji přikryl. Poté si vzal své oblečení a odešel se umýt. Vzal si ještě pár věcí a odešel do vedlejšího pokoje. Nechtělo se mu stěhovat Hermmionu.
V noci ho vzbudil nějaký hluk z vedlejšího pokoje. To se Mia pokoušela dojít do koupelny, ale nedopatřením žduchla do stolku, kde bylo několik knih. Ty spadly na zem. Dívka se opírala o stěnu, byla slabá jako moucha.
" Co tady provádíte, Grangerová?" Zeptal se naštvaně. Otočila se.
" Omlouvám se, pane. Potřebuji do koupelny." Kývl a odnesl ji tam. Poté odešel a počkal dokud nevyjde, aby ji zase uložil do postele. Když ji vzal do náruče, cítil, jak rychle jí tluče srdce. Donesl ji do postele a přikryl až k bradě. Beze slova odešel. Mia za chvíli zase usnula. Den ode dne se cítila po fyzické stránce lépe, ale po psychické moc ne. Teprve teď na ní všechno začalo doléhat. Často trávila dny sezením u okna a pozorováním zahrady. Její profesor se na tom nemohl dívat, ať si to nechtěl přiznat, měl Hermionu rád…
Trhalo mu srdce, vidět ji trápit se. Jednou večer to už nevydržel a šel do jejího pokoje. Zase seděla na parapetu a dívala se do zahrady. V očích se jí třpytily slzy. Když si ho všimla, rychle si utřela oči, nechtěla, aby je viděl.
" Potřebujte něco, pane?" Zajímalo ji.
" Vlastně ani ne. Nechcete jít na chvíli dolů?" Nejistě přikývla, sama nevěděla, co chce. Sedli si do obývacího pokoje s krbem a povídali si. Mione netušila, jak skvělý společník její profesor je. Do postele šla až před půlnocí a konečně se neutápěla ve svých vzpomínkách. Tyhle sedánky se stávaly pravidelnými a prodlužovaly se. Začínali si povídat čím dál dříve, až trávili spolu celý den a pak i večer. Pořád si měli o čem povídat… Oba cítili něco krásného k tomu druhému, ač si to nechtěli přiznat… Měli strach z toho, co cítí… Strach z odmítnutí a výsměchu…
Hermionin psychický stav se lepšil ze dne na den, vypadalo to, že se brzy bude moct vrátit do školy.
Jednou šel Severus na Příčnou, musel do banky a pro pár přísad. Vrátil se v příšerném stavu. Vpadl do haly, ale dále se nedostal, omdlel bolestí.
" Profesore," přiskočila k němu Hermiona, kterou přilákal hluk. Odnesla ho do ložnice a začala ošetřovat. Měl nějaké tržné rány a pár zlomených žeber. Přesto všechno, že měl na těle pár jizev, měl velmi krásnou postavu. Profesor se probral.
" Děkuji vám," zachrčel. Mia kývla a chystala se odejít.
" Zůstaňte… prosím," dodal tiše. Nechtěl být sám, ne teď. Hermiona byla překvapená, ale ihned kývla. Byla s ním moc ráda, proč nevyužít situace. Nejistě si sedla na postel a chytila ho za ruku.
" Děkuji," zašeptal a zavřel oči. Pokoušel se usnout, musel odpočívat. Za chvíli se mu to i povedlo. Když si všimla, že usnul, nejistě si lehla na krajíček jeho postele. Stále ho držela za ruku. Její profesor jí podvědomě k sobě přitisknul a usmál se. Mia si pohodlně lehla, ale dlouho neuměla usnout. Znervózňovalo ji, že vedle sebe slyší klidné oddechování svého učitele a taky dlouho necítila teplo jiného člověka.
Jako první se probudil Severus. Prvně nechápal, co u něj v náručí dělá jeho studentka, ale nevadilo mu to. Pozoroval ji a musel uznat, že je nádherná, když spí. Vypadala roztomile, na rtech jí hrál mírný úsměv. Na sobě měla jen dlouhé tričko, rifle ležely vedle postele, v noci i je sundala, špatně se jí v nich spalo.
Mia otevřela oči. Chvíli se na sebe jen tak dívali, poté se dívka odhodlala a něžně svého profesora políbila. Toužila to udělat už dávno, ale měla strach. nyní jej překonala, nemyslela na Malfoyovo vězení, ne teď. Nerada by zkazila něco, co by mohlo být, hnusnými vzpomínkami.
Byl překvapený, nikdy si nepomyslel, že by tohle mohla udělat. Na okamžik mu svitla naděje, že ho má třeba ráda. Polibek opětoval. Něžné ochutnávání rtů se změnilo na vášnivý, smyslný polibek. Pomalu ochutnával spodní ret a poté zapojil do hry i jazyk, který tančil v divokém rytmu s jejím. Hermiona se chvěla touhou a láskou. Teď to už věděla: miluje Severuse Snapea, svého učitele lektvarů. Konečně si to přiznala… A byla šťastná. Severus se od ní po chvíli odtrhl, i když nerad. Nedokázal si představit, že ho má Mia ráda. Nemá jí co nabídnou… K tomu ten věkový rozdíl… Ne, prostě jej nemůže mít ráda, to by bylo příliš krásné, měl by příliš velké štěstí, které on nemívá.
Hermiona se na něj překvapeně podívala. Uvědomil si, že v jejích očích se dá číst jako v otevřené knize. Uviděl překvapení, ale i lásku, kterou nikdy dříve neviděl. Rozhodl se udělat jedinou správnou věc, kterou mohl. Znovu si svou studentku přitáhl k sobě a něžně políbil. Mia byla spokojená, nikdy se necítila lépe.
Její profesor sjel rty níže, pomalu líbal její krk, kde jak zjistil, byla velmi citlivá. Zaklonila hlavu, aby mu umožnila lepší přístup a poprvé zasténala. Stále jí líbal krk a u toho ji sundal tričko, které na sobě měla. Mione mu v tom vehementně pomáhala, dotýkala se jeho nahých zad a hrudníku. Byl tak krásný… Nemohla se nabažit jeho pevného těla, které se chvělo pod jejími dotyky.
Severus málem zalapal po dechu, když viděl její nádherné tělo. Ihned se sklonil k jejím prsům. Pomalu jí sál bradavku, jemně kousal, dokud nebyla úplně tvrdá. To samé udělal i u druhé. Mione se pomalu zkracoval dech, bylo toho na ni moc. Po zkušenostech s Dracem si nedokázala představit, že by s mužem něco měla, ale teď poznávala, jak krásné milování může být. Severus byl zkušený a něžný milenec. Rty sjel až k jejímu pupíku a pokračoval níže, až k lemu jejich kalhotek. Podíval se na ni s otazníkem v očích. Kývla. Snape ji odměnil polibkem, byl jí vděčný. Sundal jí poslední kousek oblečení a začal se věnovat její jeskyňce. Vpisoval ji do klína své jméno a poslouchal, jak jeho studentka vzdychá a sténá rozkoší. Miloval ten zvuk, cítil, že už brzy bude na vrcholu. Chtěl se odtáhnout, ale ona mu vtiskla hlavu zpět. Vyhověl jí a ona se za chviličku udělala. Poprvé ve svém životě prožila orgasmus. Zrychleně dýchala a měla zavřené oči. Snape ji líbal po tvářích, čele a nose, dokud se neuklidnila. Herm oči jen zářily. Rozhodla se jeho péči odměnit. Stáhla mu boxerky, které měl na sobě. Políbila ho na krk, jemně ho kousla do bradavky, a přes jeho ploché svalnaté břicho sjela až k jeho penisu. Jemně se ho dotýkala s po chvíli otálení taky líbala. Byl velký, větší než od Malfoye. Severusův úd mohl mít dobrých dvaadvacet centimetrů. Odhodlala se a vzala jej do úst. Jazykem laskala žalud, zakulatila ústa do o a začala pohybovat hlavou. Snape tiše sténal, bylo to neuvěřitelné. Prohraboval se Hermioně ve vlasech. Když cítil, že už to dlouho nevydrží, zastavil jí a položil na záda.
" Opravdu to chceš?" Zeptal se pro jistotu, nemínil dělat nic proti její vůli.
" Ano, hrozně moc po tobě toužím." Už na nic nečekal, lehl si mezi její stehna a pomalu do ní pronikal. Byla užší, než si myslel. Mia cítila, jak do ní proniká. Bylo to úžasné, cítila chvění v podbřišku. Nikdy si nemyslela, že tohle někdy zažije. Když si uvědomila, s kým se miluje, vzrušilo jí to snad ještě více, protože on byl vždy nad ní…
Pomalu zrychloval tempo a jeho studentka mu vycházela boky vstříc. Svíjela se pod ním rozkoší, nehty mu rozškrábala záda… Na vrchol se oba dostali za chvíli, ve stejném okamžiku, který se zdál být kouzelný a nekonečný. Mia vykřikla nahlas, Severus jen tlumeně zanaříkal. Věděl, že je určitě těžký a proto si lehl těsně vedle Mione a objal ji. Nechtěl ji tížit svým tělem, dívka vypadala tak křehce, i když byla pořádně divoká… Něžně ji políbil do vlasů a hladil po rameni. Přemýšlel, co se z tohohle vyvine. Vztah na jednu noc a nebo něco více? Samota ho ubíjela, v posledních dnech si to uvědomoval čím dál více… Kdyby ho chtěla, rád by s ní zůstal. Hermioně se honily hlavou podobné myšlenky…
" Pane?" Otázala se tiše. Podíval se na ni.
" Neříkej mi pane, zní to po tom všem divně. Mé jméno znáš." Kývla.
" Severusi, co teď s námi bude?" Zamračil se.
" To bude záležet jen a jen na tobě. Nerad bych tě do něčeho nutil, ale byl bych rád, kdybys se mnou zůstala. Ale chápu, když odejdeš." Odvrátil hlavu. Řekl více než měl ve zvyku a nerad někomu otevíral své srdce.
" Mě se tak snadno nezbavíš," políbila ho a pevně se k němu přitulila…
Konec!!!!!!!!!!!!
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 malfoyse malfoyse | Web | 6. května 2007 v 14:12 | Reagovat

pekneee!!:D

2 Kaitlin Kaitlin | Web | 6. května 2007 v 18:37 | Reagovat

Mooc pěkné!! povedlo se ti to!

3 Salem Salem | Web | 12. června 2007 v 21:39 | Reagovat

jéé to bylo moc pěkné, zkrátka romantika jedna báseń. Občas nějaká chybka v gramatice, ale to se přehlédne. :-)

4 Nelčik Nelčik | E-mail | Web | 22. června 2007 v 15:04 | Reagovat

moc pěkný

5 Jaruš Jaruš | Web | 13. srpna 2007 v 0:28 | Reagovat

no prostě nádhera .. opravdu moc pěkné a to milování bylo opravdu nádherné..celá povídka se mi moc líbila :d děkuju :d

6 candy candy | 26. prosince 2007 v 23:52 | Reagovat

krasne krasne krasne krasne :) ach nadherne

7 midnight midnight | 24. května 2008 v 20:24 | Reagovat

pěkňoučká a miloučká....taková pěkná přítulná povídečka

8 Veronika Veronika | E-mail | Web | 12. července 2008 v 19:40 | Reagovat

To je moc pěkný. Takový milý. Ale to s těma dvaadvaceti cm bych vypustila. Chtělo se mi u toho smát a to se do tý situace nehodilo. Jinak moc dobrý

9 Lady Afraid Lady Afraid | Web | 15. července 2008 v 20:54 | Reagovat

,,..., větší než od Malfoye." Opravdový od Mattela :oD Jinak pěkná povídka na začátek...

10 Lady Afraid Lady Afraid | Web | 15. července 2008 v 20:55 | Reagovat

Veroinika: Severusovi by ses chtěla smát? :oD Chudáček, on za to nemůže, že je tak vyvinutý...

11 Anča Anča | E-mail | Web | 28. února 2010 v 14:12 | Reagovat

Nemam rada par severus/hermiona, ale ta povídka je vážně hezká

12 Gringer :) Gringer :) | Web | 20. března 2010 v 19:16 | Reagovat

No, fajn.. takže to píšu po druhý, debilní blog...
Takže, neumím si představit, že by hermiona na to mohla tak rychle po té zkušenosti, zezačátku se mi nelíbili ty krátký věty, dalo by se to rozvěést a takhle to bylo tak trochu nudný... Ale ke konci se mi to líbilo, opravdu, ikdyž těhle povídek znám mraky :) Opravdu povedený :) tenhle pár mám ráda :)

13 Gylori Gylori | Web | 4. září 2011 v 15:18 | Reagovat

úžasné...

14 Týna Týna | 3. ledna 2013 v 21:30 | Reagovat

No, celý požitek z povídky mi zkazila ona poznámka o dvaadvaceti centimetrech... :D To jsem se bohužel začala smát.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama